Historie Krucemburku
Historie Krucemburku
Městys Krucemburk leží na bývalé Ljubětínské (Liběcké) stezce z 11. století, procházející tehdy neprostupnými hvozdy na českomoravském pomezí. K její ochraně zde vznikla strážnice. Krucemburk založil zřejmě počátkem 13. století řád německých rytířů jako horní osadu s farním kostelem a tvrzí, podle jejíhož názvu Kreuzburk (křížový, křižácký hrad) byl Krucemburk pojmenován. Podle jiného výkladu název vzešel z jména rodiště zdejšího majitele práva mincovního, jímž byl v letech 1247-1261 Arlanus Henricus z Kreuzburku v Durynsku. Právě v souvislosti s těžbou stříbra v okolí, se Krucemburk v roce 1241 poprvé připomíná v listinných pramenech.V roce 1321 přešel z rukou církevního řádu do majetku předního českého šlechtice, zemského maršálka Jindřicha z Lipé.
Ve druhé polovině 14. století byl za držení Epíkem z Hrádku povýšen na městečko se znakem tří vlčích zubů v červeném poli, podnes užívaným. K rozkvětu Krucemburku dochází za příslušníků rodu Střelů z Rokyc v 15. a 16. století, především za Mikuláše, který zde v letech 1527- 1543 nepřetržitě pobýval na zámku vzniklém z původní tvrze. Náhrobek s reliéfem jeho podobizny v rytířské zbroji patří k cenným památkám Krucemburku. O vzrůstajícím významu městečka pak svědčí nejstarší obecní stříbrná pečeť z roku 1590. V této době byla zde již ustavena škola. Třicetiletá válka (1618-1648) a následující období protireformace, předznamenané velkým požárem roku 1651, vedly k zchudnutí obce a úpadku zemědělství. V roce 1677 bylo panství Krucemburk, zahrnující tehdy také vesnice Hluboká, Benátky a Kohoutov, prodáno Ferdinandovi z Dietrichsteinu, který obnovil kostel sv. Mikuláše.
Život Krucemburku povznášejí až ke konci 18. století zdejší řemeslníci a koželužská manufaktura. V roce 1778 byly z podnětu faráře Josefa Vrby vztyčeny nad obcí tři kříže. Od té doby občany mnohokrát obnovované jako trvalý symbol Krucemburku. Již půl roku po vyhlášení tolerančního patentu zde vznikl v roce 1782 evangelický luterský sbor, jako vůbec první v Čechách. V roce 1840 byl slavnostně otevřen evangelický kostel. V roce 1868 zřízen poštovní úřad, v roce 1890 se začalo vyučovat v nové škole, lidé se sdružovali do spolků. Rozvoj obce nezastavil ani zhoubný požár v roce 1893, kdy vyhořelo více než polovina domů a téměř 1000 obyvatel přišlo o přístřeší.
Rok 1906 je spojen s pobytem pozdějšího prezidenta T. G.Masaryka a jeho přednáškovou činností v širokém okolí i v Krucemburku samotném. Ten byl tehdy již rozvinutým průmyslovým městečkem se čtyřmi továrnami a čilým obchodním a řemeslnickým ruchem. Kulturní a společenský život vrcholil v období první republiky, pokračoval i stavební rozmach obce. Rozvoj byl násilně přerušen nacistickou okupací. Zatýkání občanů, obklíčení německými vojáky v lednu 1945 a následné persekuce, ale i nesmyslný nálet na samém konci války, přinesly nesmírné utrpení. Škody způsobené válkou museli obyvatelé ještě dlouho napravovat.
V roce 1949 došlo proti vůli občanů k přejmenování Krucemburku na Křížovou, ke svému historickému názvu se obec mohla vrátit až v roce 1993. Historie Krucemburku je spjata s významnou kulturní tradicí, obec se může pochlubit čtrnácti chráněnými kulturními památkami. Svá díla zde zanechali velcí čeští umělci jako architekt Josef Gočár, sochaři Jan Štursa a Vincenc Makovský. Především je však Krucemburk spojen s osobností malíře Jana Zrzavého, který je pohřben na katolickém hřbitově.