Historie kostela sv. Mikuláše v Krucemburku

Kostel sv. Mikuláše biskupa /farní/, je připomínaný v 12. století v děkanátu německobrodském. Od roku 1664 byl filiální patřící do Hlinska. V roku 1693-97 byl spravován žďárskými cisterciáky z Vojnova Městce, od roku 1697 se stal opět farním. Přesně datum počátku stavby kostela sv. Mikuláše, není známý. Dochovala se zmínka z roku 1359 o nejstarším duchovním správci, plebánu Václavovi. Po jeho smrti v roce 1362, se stal správcem Mikuláš z Lokte. Nejstarší částí kostela je sakristie a spodní část věže. Je goticky klenutá, skoro čtverečná, 2,90m dlouhá, 2,80m široká; žebra hmotná, klínovitá, ukončené tupě v koutech ve výši 2,47m od podlahy, svorník kulatý, hladký. Ve východní stěně z osy posunutý polokruhový oblouk, který vede do apsidovitého výklenku 1,59m širokého a 0,85m hlubokého, sklenutého hrotitou konchou a osvětleného hrotitým okénkem bez kružby 1,15m vysokého a 0,22m širokého. Zvenku tvoří absidovitý výstupek, který připomíná románský motiv, ale pro svoji plochost sotva může být pokládán za apsidu románského kostela.

 

Kněžiště je 10,65m dlouhé, 5,75m široké, 7,80m vysoké, ukončeno pěti stranami polygonu /strana 2,85m dlouhá/. Na rozích je pět opěráků širokých 0,80m, bez ústupku, vysokých 5 metrů, navrchu skosených. Tři původní okna byly 2,50m vysoké, 0,70m široké, hrotité, s profilovaným ostěním. Klenba tvořena závěrem a křížem; žebra vyhloubená, úzká, svorníky kulaté, hladké. Konsoly-dvě mužské masky-jen v rozích závěrové strany, jinde ukončena žebra hrotovitě ve výši 3,60m od podlahy. V jižní zdi polokruhem sklenutý výklenek, s ubranou hranou, 1,40m vysoký, 0,98m široký a 40cm hluboký. Naproti v severní zdi bylo svatostánek, nyní zazděný. Do sakristie vede portálek 2m vysoký, 0,90m široký, pískovcový, pravoúhlý, s vyplněnými kouty, rám profilovaný hruškou, dvěma oblouny a dvěma žlábky, nadpraží ladně vykrojeno, na dveřích gotické liliovité závěsy. Oblouk triumfální hrotitý, 0,82m silný, 4,72m široký-hladký, hrana na straně do lodi ubrána. Loď je 12m dlouhá, 8,65m široká, s kněžištěm stejně vysoká, s níže položenou podlahou, plochým stropem, okna po stranách zvětšená polokruhem sklenutá. Na jihu boční vchod, nyní zazděný. Západní štít hladký, dělený římsou, po stranách barokně prohnutý, ve středu nika se sešlou soškou Panny Marie renesančního typu, svrchu trojúhelníkový štítek. Před průčelím předsíňka s novým štítem, 3,32m dlouhá, 4,24m široká, sklenutá křížem bez žeber z 16. století. Portálek je 1,95m vysoký, 1,20m široký, má opažení z pískovce, pravoúhlé s plnými kouty, hrana opažení ubrána, na rozích koutových výplní se hrany prostupují. V předsíňce se otvírá západní portál do lodi, lomený 2,44m vysoký, 1,25m široký, profilovaný na ostění dvěma články hruškovitými, třemi žlábky a dvěma pruty; vysoký pětistranný sokl. Nad předsíní v západní stěně kruhové okno 0,80m v průměru, bez kružby, s hranou skosenou na čtyřech válcovitých sloupech.

 

 

Gotická žulová křtitelnice je metr vysoká. Noha čtyřboká, s ústupkem, kotel osmiboký, hranolový, v průměru 0,49m, šířící se nahoru, ve výplních reliéfy, opakující se dubový čtyřlist, dvě břevna křížem a zvíře /tuleň?/. Vpravo od hlavního vchodu, zazděn pískovcový náhrobek 2,10m vysoký a metr široký, z konce 16. nebo začátku 17. století. V reliéfu postava rytíře s okružím v brnění, v pravici helma, v levici meč, u pravé nohy znak, ve svrchních koutech andělské hlavy. Barokní přestavba lodi byla provedena knížetem Ferdinandem z Dietrichsteina v roce 1695. Vedle kostela na farské zahradě stávala dřevěná zvonice, ve které byly umístněny zvony v letech 1541-1776 před zavěšením v nově postavené věži kostela. Mikuláš Střela nechal odlít v roce 1541 zvon 110 cm vysoký a 117 cm široký, nazvaný Mikuláš. Zvon se jménem Václav nechal odlít David Střela v roce 1568. Jeho výška byla 90 cm, průměr 101 cm. Zvon byl na Velký pátek 29. března 1918 rozbit a zabaven na válečné účely. Třetí zvon nazvaný Pavel, 55 cm vysoký a široký, pocházel z roku 1735. I jeho potkal stejný osud ještě 19. září 1916. Ten den byl snesen a zabaven pro potřeby války. V roce 1928 byly zvony Václav a Pavel nahrazeny novými. Druhá světová válka si bohužel opět vybrala svou daň a ve věži zbyl pouze zvon Mikuláš. V novodobé historii nesmíme opomenout osazení mozaikových oken po roce 1945. Autorem je krucemburský rodák akademický malíř Jiří Binko. Do seznamu památek je zapsána i ohradní zeď kostela, která pochází pravděpodobně ze 17. stol. Jedná se o jižní část před kostelem.